ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST
PRO AUTOMATIZACI z.s.

Přínosy automatizace

    

doc.ing.Branislav LACKO,CSc.

VUT v Brně, Fakulta strojní

  Ústav automatizace a informatiky

Technická 2, 616 69 Brno

 

Několik slov úvodem

  Porevoluční nadšení, které se projevilo v krátkém období pro 17.listopadu 1989, se nevyhnulo ani řadě lidí západních zemí, ani řadě vrcholových managementů západních firem. Pád železné opony vytvořil možnost pro západní firmy - rozšířit nabídku svých výrobků i na trh postkomunistických zemí. Tato snaha byla přirozená. Vždyť když se postkomunistické země vydaly na cestu k tržnímu hospodářství, nutně vzniklo v mnoha oblastech trhu vákuum (socialismus neměl volný trh cenných papírů, neměl trh software, neměl trh soukromých bezpečnostních služeb, atd.). Ale i klasické trhy se začaly v novém tržním hospodářství měnit ve srovnání s dobou předrevoluční, a na všech těchto trzích hodlaly západní firmy uplatnit svoje dlouholeté zkušenosti. Mezi těmito firmami, které po revoluci začaly intenzivně působit v našem regionu a vyvinuly značnou iniciativu, byly firmy, zabývají- cí se automatizační technikou (SIEMENS, Allen-Bradley, Telemechanique, Honeywell, a řada dalších). Nástup těchto firem na náš trh mohl být, ve srovnání s jinými firmami, rychlejší, protože tyto firmy působily většinou u nás již v minulosti, byť jen omezeně a příležitostně, neboť zde proti nim působila ochranářská diskriminační politika PZO KOVO a na druhé straně, řada špičkových technologií byla embargována komisí COMCOM členských států NATO.

 Příspěvek analyzuje některé mylné předpoklady západních firem o našem trhu automatizačních prostředků a ukazuje na nesprávný přístup našich firem k automatizaci výrobních a nevýrobních procesů.

 

Vznik mýtu o možnostech automatizace v ČR

 Příchod západních firem na náš trh v oblasti automatizace byl vyústěním následujících úvah:

 1)Oblast dodávek automatizačních prostředků byla v České socialistické republice pokryta monopolními výrobci ZPA a TESLA. Projektovou přípravu zajišťovalo několik resortních výzkumných a projektových organizací - VÚSTE, INORGA, VÚNAR, KOVOPROJEKTA a několik dalších. Deetatizace těchto firem vedla k jejich rozpadu. Vzniklé privátní firmy procházely restrukturalizací nebo teprve tvořily organizaci novou, odpovídající tržním podmínkám. Vzniklé firmy řešily základní problémy: kde budou sídlit, jaké bude personální obsazení, jak novou firmu organizačně uspořádat, kde vzít potřebné finanční zdroje apod. Takové firmy nemohly být vážnou konkurencí západním firmám, a bylo jasné, že než z nich vzniknou silné, konkurenčně schopné firmy, nebude na domácím trhu nikdo, kdo by uspokojil poptávku po prostředcích automatizační techniky.

 2) I přes nemalé investice do automatizace socialistické výroby (připomeňme takové akce jako hromadné zavádění NC strojů, hromadné zavádění integrovaných výrobních úseků a později pružných výrobních systémů, hromadné zavádění manipulátorů a robotů a další) vykazovaly (a vykazují) české podniky malý stupeň automatizace, což se projevuje:

 - vysokým podílem ruční práce při výrobě

 - dlouhými průběžnými dobami výroby v důsledku malé  automatizace pomocných činností (mezioperační doprava,  skladování, balení, evidence výrobního procesu apod.)

 - minimálním využitím možností automatického měření a  automatické kontroly

 - absencí robotizace montážních operací

 - špatnou úrovní ručního plánování.

Přitom západní firmy předpokládaly, že české podniky, ve snaze zvýšit svoje konkurenční schopnosti, se budou snažit využít (kromě jiných věcí) i automatizace ve svůj prospěch.

 3) Automatizační technika za socialismu byla založena na součástkové základně, které produkoval elektronický průmysl socialistického bloku států RVHP. Ten vykazoval velké zpoždění v zavádění špičkových elektronických technologií. Západní firmy tak mohly nabídnout elektronické prostředky pro automatizaci s řádově vyššími výkony a spolehlivostí při relativně nízké ceně.

 4) Západní firmy věděly, že automatizace za socialismu byla poplatná kampaňovitým akcím, typickými pro zásahy komunistické strany do plánovaného hospodářství (vzpomeňme směrná a bilanční čísla NC strojů, manipulárorů, robotů, racionalizačních dílen elektroniky, apod.) se všemi průvodními, negativními důsledky. Know-how západních firem byl založen na metodách projektového řízení[5], byl podpořen racionálními a ověřenými postupy návrhu a využívání automatizace, a opíral se o důsledné sledování užitečnosti a přínosů automatizačních projektů. Proto mohly západní firmy nabídnout pro náš region podstatně vyšší kvalitu při návrhu a zavádění automatizace.

 Na základě výše uvedených úvah vznikl u západních firem

mýtus1)racionálního přístupu českých zprivatizovaných firem k problematice zavádění automatizace.

 Západní automatizační firmy předpokládaly, že se naše nové firmy budou chovat v nově vzniklém tržním prostředí tak, jak by se asi chovali západní podnikatelé, kdyby se ocitli se svými firmami v takovém svízelném postavení, a že vznikne v ČR velká poptávka po automatizační technice.

Přežívajícící pověry o automatizaci

 Pokud dnes hovoříte s obchodními zástupci těchto západních firem, pak Vám prozradí, že se jejich předpoklady zvýšeného nákupu automatizační techniky v České republice nesplnily. Jediná oblast, která potvrzuje příslovečnou výjimku, je oblast automatických zabezpečovacích zařízení a systémů, jejichž odběratelé - banky, pojišťovny, státní instituce a noví čeští multimilionáři - vytvářejí vzrůstající, několikamiliónovou poptávku každým rokem.

 Dále Vám tito zástupci prozradí, že narážejí při svých akvizicích a jednáních na jim nepochopitelný nezájem o nabízené špičkové výrobky automatizační techniky a jsou odmítáni argumenty, které považují za směšné.

 Jestliže byl přístup západních firem v minulém odstavci označen jako přístup, založený na nesprávném mýtu, můžeme přístup našich firem označit za přístup, založený na přežívajících pověrách2).

 Zkusme uvést přehled alespoň deset nejrozšířenějších pověr s připojenými komentáři:

 1) Automatizace je tak drahá, že se nemůže vyplatit.

 Tento názor neakceptuje výrazný pokles cen, který  přinesl nástup mikroprocesorové techniky, využívající  integrované obvody. Přitom součástková základna je v  současné době do značné míry shodná se spotřební  elektronikou, takže součástky jsou vyráběny ve velkých  sériích, což umožňuje snížení jejich ceny.

 2) Automatizace je nespolehlivá a přináší jen nejistotu a problémy.

 Vysoký stupeň integrace elektronických součástek a  jednoznačná akceptace zásad strategie Total Quality  Management podle norem ISO se projevily ve vysoké  kvalitě a spolehlivosti automatizačních zařízení.  Tento názor se traduje z doby, kdy součástková  základna elektronických součástí států RVHP byla  zastaralá a součástky nespolehlivé a výrobní  technologie nedokonalé. V minulosti působil problém i  špatný servis. Současné západní firmy však nabízejí i  špičkový servis, založený na aplikaci on-line spojení  s opravárenskými centry využívající diagnostických  expertních systémů. Současná konstrukce  automatizačních prostředků využívá elektroniky k  zabezpečení dokonale propracovaných samodiagnostických  funkcí, které spolehlivost dále výrazně zvyšují.

 3) Automatizace je zbytečná a lze se bez ní obejít.

 Praxe ukázala, že pro vybudování prosperujícího  podniku představuje automatizace jeden z nosných  realizačních principů, s jejichž využitím lze tento  cíl uskutečnit. Tento argument obvykle používají ti,  kteří spoléhají na to, že v minulosti bylo možno  prosperitu podniku "vykreslit ostrou tužkou" pro  nadřízené orgány, a že to budou moci dělat i dnes,  nebo ti podnikatelé, kteří si pletou podnikání s  chytračením a podvody. V současném podniku, který chce  vykazovat trvalý růst a zisk, je využití automatizace  nedílnou součástí podnikatelské strategie. To platí  zvláště dnes a to i proto nevýrobní podniky, protože  informatizace je v podstatě založena na automatickém  sběru, zpracování a přenosu dat.

 4) Automatizace je neužitečná a představuje jen hraní s technickými novinkami.

 Tento postoj je následek doby, kdy realizace  automatizace v socialismu byla prestižní záležitostí  jenž měla dokázat, že jsme schopni vše realizovat,  podobně jako západní svět, také. Přitom se samozřejmě  nehledělo na cenu (Ušetřit korunu ať to stojí co to  stojí!). Dnes je však velmi obtížné dosáhnout  špičkových parametrů výrobků a efektivní produkce bez  širokého využití automatizace.

 5) Automatizace je složitá věc, a její zavedení je nad síly naší firmy.

 Všichni si jistě pamatujeme nedávné doby, kdy byl  populární slogan: Dodělej doma! - DODO, ať již u  spotřebních výrobků nebo u počítačů. Automatizace se  dnes ale zavádí prostřednictvím firem, které zajišťují  funkci systémového integrátora, koordinujícího dílčí  dodávky a řídícího celý postup zavedení automatizace  od úvodní studie, přes detailní návrh až k realizaci.  Koncový uživatel pak monitoruje pouze rozhodující  termíny postupu prací a hodnotí dosažený výsledek.

 6) Automatizace se může vyplatit jen pro hromadnou výrobu a ne pro naši firmu, která vyrábí v malých sériích a některé výrobky dokonce jako kusovou výrobu na objednávku.

 To platilo v minulosti, kdy byla zaváděna tzv. tvrdá  automatizace. Dnes je však pro automatizační  prostředky charakteristická pružnost, kterou získávají  díky programovatelným mikroprocesorům. Změna funkce  znamená jen nepatrný zlomek vteřiny, potřebný k výměně  programu v operační paměti nebo jen k pouhé změně  hodnot řídicích parametrů.

 7) Automatizace je jen pro velké firmy, které mají možnost vytvořit si velké finanční prostředky, a které si mohou dovolit zaměstnávat specialisty na zavádění automatizace.

 Jak už bylo uvedeno, nositelé tohoto názoru  nezaregistrovali nový způsob dodávek s využitím funkce  systémového integrátora. Navíc už je dnes možno i u  nás, tak jako v západních státech, využít služeb  specializovaných poradenských firem. Nikdo tedy  nezůstane sám se svým problémem! Přitom nemusí  zaměstnávat nevyužité speciality.

 Co se velikosti firmy týče, je potřeba si uvědomit, že  současné prostředky automatizace-např. programovatelné  automaty- mají díky elektronizaci a hromadné výrobě  velmi výhodný poměr CENA/VÝKON, takže již za poměrně  malé náklady lze pořídit vysoce výkonný a dokonale  pružný řídicí systém.

 8) Automatizace je reklamní slogan firem, které vyrábějí automatizační techniku a potřebují ji prodávat, aby se uživily.

 Na autory tohoto tvrzení upozornil již kardinál de  Retz ve svých pamětech, když upozorňoval, že mnozí  lidé nevěnují pozornost tomu co říkáte, ale snaží se  pouze přijít na to, proč jim to asi říkáte. Přesně tak  se chovají tito podnikatelé. Nezkoumají, zda je  pravda to, co jim říkají firmy, dodávající  automatizační techniku. Považují to prostě vše za  pouhou propagandu prodejců sami sobě na škodu.

 9) Na automatizaci nemáme finanční prostředky. Ty které máme musíme vynaložit na důležitější věci.

 Je zajímavé, že tento důvod Vám budou předkládat  podnikatelé o nichž víte, že si jejich firma koupila  již třetí automobil firmy HONDA, každý za 1,7 mil  korun, několik desítek kožených křesel po 12 OOO korunách,  provedli obklad kanceláří mahagonovým dřevem za další  milión korun a za originály postmoderních obrazů  vynaložili další vysoké částky (často mnohé na dluh  nebo na leasing). Co je důležitějšího než zajištění  stability, konkurenční schopnosti a rozvoje firmy?  Přitom právě těchto cílů se dá dosáhnout  prostřednictvím automatizace. Poznamenejme, že na  problematiku investičních prostředků do automatizace  poukazuje v jiné souvislosti jedna z bariér zavádění  automatizace v předposledním odstavci příspěvku.

 10) Na problémy s pojené s automatizací nemáme čas. Musíme řešit otázky spojené s prosperitou firmy.

 Nositelé tohoto výroku mylně považují automatizaci jen  za technický problém. Nevidí v ní strategický  prostředek k dosažení svých podnikatelských záměrů. De  factó si tito lidé protiřečí. Kdyby jim šlo opravdu o  prosperitu firmy, určitě by o automatizaci uvažovali.  Často lze vidět, že tito podnikatelé musí v důsledku  nevyužívání automatizace řešit tolik krizových  situací ve výrobě, že jim opravdu nezbývá čas se  zamyslet, jak ji kvalitativně prostřednictvím  automatizace zlepšit.

  Ve svém důsledku vede aplikace těchto pověr k rozhodnutí - odmítnout automatizaci výroby a snažit se dosáhnout zisků jiným způsobem. Je nutno přiznat, že lze uvést řadu případů ze současnosti, kdy tento přístup vede opravdu k vysokým ziskům, zvláště, když se termínem "jinak" označují i velmi "specifické" metody dosahování vysokých zisků.

 Managery a majitele, kteří výše uvedené úvahy aplikují jako produkt své podnikatelské naivity, je nutno upozornit na několik následujících skutečností, které si zasluhují jejich pozornost a posléze by měly sloužit ke korekci jejich názorů.

 Za prvé.

 Podvody, podnikání za hranicí zákona a podnikání při ignorování právních norem společnosti, to jsou věci, na kterých bude v budoucnu stále obtížnější stavět podnikání. Prosperující tržní společnost bude tyto negativní jevy stále rozhodněji potírat.

 Za druhé.

 Cena lidské práce v našem státě stále poroste a v nedaleké době bude srovnatelná se západními zeměmi.

 Za třetí.

 Konkurence na našem trhu zesílí a ty naše firmy, které nebudou konkurence schopné, rychle zaniknou.

  Z uvedených trendů je patrné, že dosavadní výhody, o které se bohužel opírá filosofie podnikání většiny našich firem, postupně - a zdá se, že dost rychle - zaniknou. Proto se naše firmy musí přeorientovat na ty prvky podnikatelské strategie, které jsou používány prosperujícími západními firmami k posílení své konkurenční schopnosti.

 Jednou z ofensivních strategií, která vede k získání úspěchu na trhu, je využití automatizace k posílení konkurenční schopnosti firmy.

 

Přínosy automatizace

 Zdůrazněme, jaké přínosy automatizace přináší. To je nutné zdůraznit proto, že v minulém režimu byly často otázky ekonomických přínosů automatizace deformovány totalitním plánovacím režimem a socialistickou ekonomikou.

Zkrácení průběžné doby výroby

 Čas dnes představuje rozhodující faktor úspěchu. Přijít  co nejrychleji na trh s výrobkem a dokázat rychle  zaplnit trh dostatečným počtem výrobků je významnější,  než kdy jindy.

Možnost rychle reagovat na požadavky zákazníka

 Zkrácení průběžné doby výroby a a schopnost co  nejrychleji vyřídit přijatou objednávku je současný  diktát trhu. S tím souvisí i schopnost rychle reagovat na  požadované změny od zákazníků a schopnost nabídnout  široký sortiment variant výrobků. Dříve se pohotovosti  dodávek dosahovalo výrobou na sklad, což dnes není  rentabilní a mnohdy ani možné. Slogan-Adresný výrobek pro  adresného zákazníka - se dá dosáhnout právě  prostřednictvím automatizace

Podstatné zvýšení kvality

 Kvalita dnes znamená mnoho - téměř vše. Zákazníci jsou  ochotni dnes platit raději vyšší cenu za kvalitní  výrobek, než nižší cenu za nekvalitní výrobek. Některé  výrobky, pokud nedosahují předepsané standardní kvality  jsou už dnes neprodejné. Automatizace umožňuje zavedení  rozsáhlé operační a mezioperační kontroly bez nárůstu  kontrolních pracovníků. Odstranění lidských zásahů do  výrobního procesu zvyšuje jeho kvalitu i spolehlivost a  zvyšuje jeho přesnost. Automatizace podporných činností  umožňuje zavést jakost podle norem řady ISO 9000 bez  zvýšení administrativní náročnosti.

Udržení vysoké produkce

 Tím, jak se zkracuje doba životnosti výrobku je nutno  se snažit vyrobit co nejvíce výrobků za tuto zkrácenou  dobu, jinak se zavedení výroby stává neefektivním.

Snížení výrobních nákladů

 Snížení výrobních nákladů se dosahuje při automatizaci:

 - lepší organizací výrobního procesu

 - úsporami materiálu

 - úsporami skladovacích a výrobních ploch

 - snížením nákladů na nekvalitní výrobu

 - úsporami energií všeho druhu v důsledku jejich  přesného měření a jejich optimální regulace

 - odstraněním drahé lidské práce

 - neplacením přesčasů, mimořádných směn o svátcích,  sobotách a nedělích

 - dokonalým využitím strojů v časech příznivých sazeb

 za el. energii (noční proud)

 - aj.

Zvýšení stability výrobního procesu

 Stabilita výrobního procesu je nutná pro schopnost  dodržet sjednané termíny a náklady. Je také jednou z  podmínek pro optimalizaci výrobního procesu. Automatizace  ji dociluje rychlou identifikací všech důležitých stavů,  sledováním významných trendů, automatickou identifikací  výrobků, pracovníků a dalších činitelů výrobního procesu.

Optimalizace výrobního procesu

 Automatizace umožňuje rychlé a přesné změření, vyhodnocení  zjištěných hodnot a provedení potřebného zásahu v  reálném čase. Přitom je možno dosáhnout optimálních  nákladů, optimálního časového průběhu, optimálního  čerpání surovin a jiných disponibilních zdrojů.

Zajištění rychlých a přesných informací o stavu a průběhu celého výrobním procesu.

 S tím, jak roste složitost současných výrobních  technologií, rostou i požadavky na jejich řízení, které  si nelze představit bez potřebného informačního  zabezpečení. Přesné, rychlé a relevantní informace jsou  dnes pro řízení nezbytné. Automatizace umožňuje tyto  informace získat a distribuovat je na potřebná řídicí  místa v podniku a to nejen v alfanumerické podobě, ale i  ve zvukové a obrazové formě (vizualizace procesů  multimediálními počítačovými prostředky)

 Mnozí současní podnikatelé často namítají, že i v minulosti byly očekávány od automatizačních akcí atraktivní přínosy, kterých se nakonec nedosáhlo.

 Je nutno zdůraznit, že toto pravdivé tvrzení nemá příčinu ve vlastní automatizaci, ale v postupu, jakým byla automatizace v minulosti u nás zaváděna. V západních zemích byla automatizace realizována prostřednictvím projektového řízení, které s pomocí vhodných metod zajišťuje, aby projekt byl realizován v plánovaném čase, s přidělenými náklady a zdroji tak, aby byly splněny požadované cíle. U nás však automatizace byla prosazována direktivně shora administrativními, formálními postupy. Chtějí-li naši podnikatelé zavádět automatizaci ve svých firmách úspěšně, musí si osvojit a začít v praxi využívat projektové řízení.

Dále je nutno upozornit, že podniky v minulém režimu byly odkázány na omezený sortiment automatizačních prostředků, které byly navíc velmi nespolehlivé. To vše v minulosti snižovalo přínosy automatizace.

 Pokud hovoříme o přínosech automatizace je nutno zdůraznit význam principu komplexní automatizace. Jestliže v předchozím textu bylo uvedeno několik případů, kdy se přístupy kapitalistické tržní a socialistické plánovité ekonomiky lišily v pohledu na problematiku automatizace, v docenění a hodnocení významu komplexní automatizace panuje jasná shoda.

 Naši podnikatelé dělají chybu, když v automatizaci vidí výhradně jen automatizaci bezprostředních výrobních operací. Jak už bylo zdůrazněno, je potřeba si stejnou měrou všímat i problematiky automatizace pomocných operací. Dnes má velký význam např. automatizace kontrolních operací, které umožňuje stoprocentní kontrolu bez nárůstu kontrolních pracovníků. Ten, kdo navštívil progresivní západní firmy v poslední době jistě zaznamenal rozšíření inteligentních automatických dopravních vozíků, zatímco u nás je tento prostředek unikátní výjimkou. Podobná situace je v oblasti skladování surovin, polotovarů, rozpracovaných i hotových součástek a finálních výrobků.

 Automatizace však představuje ještě širší koncept:

 Automatizace výdeje stravy zaměstnancům jak hlavních jídel ve firemní jídelně, tak v občerstvovacích automatech na  pracovištích. Automatické myčky nádobí, automatická identifikace osob a výrobků. Automatizace zabezpečení firmy před neoprávněným vstupem. V neposlední řadě je to automatizace sběru a přenosu dat pro správné fungování firemního informačního systému.

 Problematika ekonomického zhodnocení myšlenek automatizace byly v minulosti předmětem soustředěného zájmu [2,4]. Je zajímavé, že naši podnikatelé jí věnují minimum pozornosti.

 Bariéry automatizace

  Je až nepochopitelné, že přes nepopiratelné výhody, které automatizace může přinést, se v našem nově se rozvíjejícím tržním hospodářství se využívá jen omezeně a to téměř výhradně u těch našich firem, které jsou řízeny západními managery, a které jsou ovládány západním kapitálem.

 Zdá se, že v současnosti převažují subjektivní důvody, které vytvářejí bariéry pro zavádění automatizace u nás.

 Jednou z subjektivních bariér jsou jistě výše uvedené pověry, které stále přetrvávají v povědomí našich manažerů.

 Druhou subjektivní bariérou je naivita mnohých našich manažérů a podnikatelů, kteří se naivně domnívají, že mohou donekonečna žít z podstaty a z nízkých nákladů na pracovní sílu, aniž by investovaly do nových technologií a využívaly automatizaci.

 Třetí subjektivní bariéru představuje naše neschopnost akceptovat osvědčené metody a způsoby řízení západních firem.

 Čtvrtou subjektivní bariérou, jejíž nositelé jsou bohužel u nás početně zastoupeni, je sobeckost a chamtivost našich podnikatelů, kteří se z firem snaží získat co nejvyšší zisky, aby je v zápětí opustili s cílem užívat získané peníze k osobním požitkům nebo s cílem podobně vysát jinou firmu [3].

 Podnikatelé a vedoucí pracovníci však mohou poukázat i na objektivní bariéru, kterou v České republice způsobuje nedostatek investičních prostředků, využitelných pro financování automatizačních záměrů. Na jedné straně naše republika nemá takové finanční zdroje, jakými disponují ekonomiky rozvinutých západních zemí. Na druhé straně naše banky, které tak ochotně a bez zábran poskytují miliardy podvodníkům na realizaci " zajímavých podnikatelských záměrů", nejsou příliš ochotny podpořit seriózní automatizační projekty našich firem. Zde se zajímavou myšlenkou přichází pražská firma EPS ČR. Její netradiční metoda EPC - Energy Performance Contracting pro financování racionalizačních akcí je založena jednak na principu komplexních služeb jednak na principu eliminace technických a finančních rizik. Základní myšlenkou je skutečnost, že celkové náklady na realizaci projektu jsou spláceny z dosaženého snížení nákladů a dalších přínosů. Proto je projekt strukturován tak, že nevyžaduje vytvoření žádných nových zdrojů potřebných k financování. Veškeré náklady jsou pokryty z cash-flow projektu [1].

S problematikou financování automatizace souvisejí také otázky, spojené s metodikou vyhodnocení přínosů automatizace a jejich promítnutí do výpočtu předpokládaného zvýšeného zisku a zlepšeného postavení firmy na trhu. Dřívější metody, používané pro hodnocení investičních záměrů v socialistickém hospodářství ztratily smysl a řada současných firemních pracovníků není schopna v nových podmínkách přínos automatizačních záměrů vyhodnotit. Je potěšitelné, že i u nás už existují poradenské firmy, např. RENTIA Brno, které jsou schopny v těchto otázkách poradit a připravit konkrétní zhodnocení plánovaných investičních akcí pro automatizaci.

Závěr

  Západní firmy, dodávající na náš trh automatizační techniku, by měly svoje působení založit na překonání výše citovaných pověr u českých zákazníků a neredukovat propagaci výhradně na zdůrazňování vysokých technických parametrů svých výrobků.

 Naši podnikatelé a vedoucí pracovníci by měli změnit svoje postoje a názory na automatizaci a vymanit se z přežívajících pověr. Racionální uvažování je jistě přivede k docenění přínosů automatizace pro zlepšení konkurenční schopnosti jejich firem. Zvládnutí projektového řízení jim umožní úspěšnou realizaci i komplikovaných automatizačních akcí.

 V neposlední řadě by podnikatelé, banky a naši ekonomičtí ministři měli dořešit způsob výhodného financování automatizačních záměrů.

  Správná odpověď na otázku, položenou v nadpisu příspěvku, zní: České podniky automatizaci potřebují a to velmi naléhavě.

 Jiná věc je, zda si to naši podnikatelé, manageři a národohospodáři uvědomují.

 Dnešní investice do automatizace českých podniků je investicí do jejich úspěchů v budoucnosti a tím i do příští prosperity naší republiky.

 

 

-----------------------------------------------------------

1) Mýtus - racionálně nepodložená hypotéza, obyčejně silně  emocionálně zabarvená.

2) Pověra - nepodložená víra v neskutečnou souvislost mezi  dvěma jevy.

 

Seznam literatury:

1. EPS ČR s.r.o. - Informace o společnosti a nabízených  službách. Firemní materiál. EPS ČR, Praha 1995

2. Liley, S.: Automation and Social Progress. Lawrence and  Wishart, London 1957

3 Denemark,K.: Kdo všechno už je ztracen?

 Svobodné slovo ze dne 24.dubna 1996

4 Auerhan Ekonomické problémy automatizace

5 Brown, M.: Successful Project Management in a Week.  British Institut of Management CORBY, London 1992

6 Košturiak, J. - Gregor, M,: Podnik v roce 2001.

 Grada, Praha 1993

7 Davis, S. - Davidson, B.: Vize roku 2020.

 Národní informační středisko ČR, Praha 1995

8 Benadiková,A.-Mada,Š.-Weinlich,S.: Čárové kódy -  automatická identifikace. Grada, Praha 1994

 

Publikováno pod názvem:

Lacko,B.: Současné bariéry většího využívání automatizace v ČR.

AUTOMA, roč.4 (1998), č.5-6, str. 5-6

Staticky obsah

ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTOMATIZACI

Novotného lávka 200/5 110 00 Praha 1
ČMSA / Copyright © 2006 ČMSA, kontakt: Jana.Behalova@fs.cvut.cz
Aktualizováno 26. 6. 2017
Ctíme standardy XHTML 1.0 a CSS.