ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST
PRO AUTOMATIZACI z.s.

Cíle konstrukčního procesu v tržní ekonomice

Cíle inovačních projektů ve strojírenství

při vývoji nových výrobků

a využití automatizované podpory konstruování

 

Branislav LACKO

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně

 

 

 

1 Vymezení konstrukčního procesu

 


Konstrukčním procesem rozumíme posloupnost  technických a organizačních činností, které zajišťují realizaci konstrukčního návrhu nového nebo inovovaného výrobku. Konstrukční proces je součástí technické přípravy výrobku, konkrétně té fáze, kterou nazýváme konstrukční příprava výrobku.

 

Účelem konstrukčního procesu v tržním ekonomice při inovaci je navrhnout prodejný výrobek, který vyhovuje požadavkům zákazníka, umožňuje obstát výrobci v konkurenční soutěži na trhu a je zdrojem přiměřeného zisku.

 

 

Naplnění účelu konstrukčního procesu inovace výrobku je možno dosáhnout splněním cílů konstrukčního procesu.

Cílem konstrukčního procesu rozumíme myšlením předjímaný výsledek plánovaných činností, které  mají zajistit realizaci konstrukčního návrhu inovace.

Cíle konstrukčního procesu jsou odvozeny z požadavků zadavatele. Zadavatelem může být přímo zákazník nebo ten, kdo má oprávnění požadavky definovat a ovlivňovat (majitel firmy, vrcholové vedení firmy, apod.). Zde může být zdrojem potíží skutečnost, že zadavatel nemusí být přímo cílovým zákazníkem. V takovém případě může nastat situace, kdy zadavatel požaduje skutečnosti, o kterých se mylně domnívá, že jsou požadovány cílovým zákazníkem.  Proto bychom měli v těchto případech všechny požadavky zadavatele pečlivě ověřit, zda jsou podloženy reálnými fakty. V některých případech můžeme naopak konstatovat, že zákazník nebo zadavatel není schopen přesně a úplně svoje požadavky formulovat. V takovém případě je potřeba věnovat čas a pozornost nejprve vyjasnění a formulaci požadavků a teprve pak z takto vyjasněných požadavků zpřesnit formulaci cílů konstrukčního procesu pro inovaci.  

Požadavky zadavatele jsou vstupem do konstrukčního procesu inovace.

Konstrukční návrh je výstupem z konstrukčního procesu. Konstrukční návrh je realizován kompletní výkresovou dokumentací výrobku, kusovníkem výrobku a konstrukční technickou zprávou výrobku.

                Základní parametry konstrukčního procesu jsou:

·        Délka trvání celého procesu

·        Úhrnné náklady na proces (často různě členěné)

·        Potřeba určitých počtů pracovníků různých profesí (konstruktéři, výpočtáři, pomocný personál, specialisté, apod.)

·        Objem vykonané práce ve stanovených jednotkách (konstrukční hodiny, plocha výkresové dokumentace, apod.)

·        Počet konstrukčních chyb

·        Hodnota rizika nebo pravděpodobnost  případného neúspěchu

 

Konstrukčním procesem se také nejčastěji zajišťuje realizace inovace výrobku.

Prof. Ing. František Valenta, Dr.Sc. za inovaci považuje jakoukoliv změnu ve vnitřní struktuře výrobního organismu  nebo výrobku [14].  Profesor Valenta navrhuje rozlišovat určité řády inovací a doporučil  je rozdělit následovně:

1. řád: intenzita – větší využívání některých prvků

2. řád: reorganizace – přesuny operací mezi pracovišti, jiné umístění materiálu apod.

3. řád: změna množství,

4. řád: kvalitativní adaptace (změna vnější kvality),

5. řád: nová varianta (změna 1 či více funkcí technologického procesu, kvalifikace pracovníků, technologie)

6. řád: nová generace (změna všech funkcí)

7. řád: nový druh (změna koncepce)

8. řád: nový rod (změna principu – např. kov na plast)

9. řád: nový kmen (nový přístup k přírodě, mikrotechnologie, nanotechnologie, …)

 

                Při stanovování cílů konstrukčního procesu je potřeba také stanovit, kterého řádu inovace  výrobku chceme dosáhnout.

 

 

2 Cíle konstrukčního procesu inovace

2.1 Nejlepší funkční parametry

            Funkční parametry jsou odvozeny z požadavků zadavatele. Protože výrobek však bude konfrontován na trhu (dnes světovém – globálním tru) je potřeba aby počet a hodnoty funkčních parametrů byly srovnatelné s parametry u obdobných výrobků světové konkurence. Vybrané parametry a funkce by měly být lepší než má konkurence. Rozhodně by se měl provést před zahájení konstrukčních prací test na úplnost seznamu parametrů  a jejich hodnoty. Hodnoty musí respektovat účel použití výrobku. Není smyslem dosáhnout jejich maximálních hodnot (např. vysavač by pak mohl vysokým podtlakem koberce poškozovat)! Soubor kvalitních a výkonových parametrů je samozřejmě základem pro existenci dobře prodejného, konkurenčního výrobku. Historie osmdesátých let minulého století nám však dochovala řadu případů, kdy nedomyšlená snaha o co maximální funkční parametry vedla naopak k neprodejnosti výrobku nebo ke komplikovanému jeho využívání. Nejčastěji je uváděn příklad videosystému BETA, kdy jeho konstruktéři navrhli soubor tak špičkových parametrů, že se to projevilo v jeho složité ovladatelnosti, v nákladnější výrobě, ve zvýšené poruchovosti a v dalších negativních vlastnostech, takže nakonec se celosvětově prosadil konkurenční systém VHS s daleko nižšími parametry. Často se mluví o „BETA MAX syndromu“. Podobně bychom mohli hovořit o problémových návrzích některých letounů (např. F 105, F14, apod.).

     

2.2 Nejpříznivější provozní vlastnosti

            Praktické využívání inovovaného výrobku v každodenní běžné praxi je podmíněno příznivými provozními vlastnostmi výrobku jakými jsou: snadná ovladatelnost, snadná udržovatelnost a opravitelnost, dostatečně dlouhá životnost, pohotovost k používání, skladovatelnost, bezporuchovost, bezpečnost, apod. Proto také těmto vlastnostem a jejich charakteristickým parametrům ( střední doba mezi poruchami, střední doba délky opravy, úroveň hladiny hluku, doba potřebná k zácviku,  apod.) je potřeba věnovat velkou pozornost. Samozřejmě, že i tyto vlastnosti a jejich hodnoty charakteristických parametrů musíme porovnávat s konkurenčními výrobky.

Řada provozních musí respektovat schopnosti a znalosti uživatele. Musíme proto zjistit, jaká je skutečná odborná úroveň předpokládaných uživatelů.

Důležitým parametrem je délka času, který spotřebuje uživatel, aby se naučil výrobek dobře ovládat a udržovat. K tomu je potřeba zajistit pro uživatele vhodné manuály pro obsluhu, manuály pro prodejce a manuály pro servisní pracovníky.

Významnými skutečnostmi jsou povětrnostní a jiné podmínky, za kterých bude výrobek provozován. Jejich rozsah je pak potřeba uvést jako podmínky pro spolehlivé provozování výrobku.    

            Často nastává situace, že řada zákazníků specifikuje své požadavky na funkční parametry, ale zapomíná na specifikaci požadovaných provozních vlastností a nespecifikuje uvažované provozní podmínky. Zde je nutno připomenout, že jakostní výrobek splňuje nejen přímo vznesené požadavky zákazníka, ale i takové požadavky, které lze obecně předpokládat!(Viz definici jakosti podle ISO 9000:2000). Proto zjištění uvažovaných provozních podmínek a stanovení potřebných provozních vlastností je potřeba provést řadou speciálních průzkumů a projednat případná zjištěná fakta se zadavatelem.

      

 

 

2.3 Soulad s platnými potřebnými normami

            Sebelepší funkční parametry a provozní vlastnosti nejsou nic platné, jestliže uvedení na trh zabrání výrobku nesoulad s některými normami či jinými platnými předpisy. Některé normy jsou mezinárodní a platí všude, některé mají lokální platnost. Proto je potřeba často specifikovat regionální oblasti uvažovaného trhu, aby bylo zřejmé, které normy mají být respektovány. Jedná se o normy de jure, i o normy de factó. Zde je potřeba připomenout, že kromě technických norem rozměrových a materiálových, je potřeba věnovat zvláštní pozornost:

·        Normám, stanovujícím požadavky na bezpečnost výrobku, včetně bezpečnosti jaderné, elektrické, požární, apod.

·        Normám, stanovujícím požadavky na hygienu.

·        Normám, zajištujícím ochranu životního prostředí.

 

Normy jsou dnes uplatňovány jako doporučené standardy (až na výjimky v oblasti pracovní a jiné bezpečnosti, ochrany zdraví apod.), proto respektování norem je často potřeba projednat ze zadavatelem a vtělit do smluv a dohod.

 

 

2.4 Patentová čistota

            Uvedení výrobku na trh může být blokováno nebo postihováno skutečností, že při konstrukci nebyla dodržena patentová čistota, tj. porušuje se ochranné právo některého platného patentu, průmyslového užitného vzoru, ochranné známky, apod. V současné konkurenční soutěži to může znamenat velké ztráty určitých částí trhu, kam nelze výrobek dodávat,  i ztráty finanční (úhrada soudních výloh, pokuty, dodatečné platby majiteli patentu, apod.).

            Pokud naopak výrobek obsahuje originální nápady, je potřena je patentem chránit a existenci vlastnictví patentu dovedně využít obchodně i finančně.

            Do této oblasti patří i problematika používání výhradně  licencovaného softwaru, který je používán pro počítačovou podporu konstrukčních činností. 

                   

2.5 Dodržení nízkých vývojových a výrobních nákladů

            Konstruktér se musí snažit zajistit nízké náklady na vývoj a výrobu výrobku. Cenu výrobku určují obchodníci a trh, ale možnost dodržení  nízkých nákladů umožňuje dobře organizovaný konstrukční proces a technologičnost konstrukčního řešení. Konstruktér proto nemůže ignorovat výrobní možnosti firmy a měl by umožnit využití progresivních výrobních technologií.

            Nízké výrobní náklady lze umožnit i výběrem vhodných výchozích surovin, výchozích materiálů, použitých polotovarů a nakupovaných komponent. Výrobek by měl být jednoduše vyrobitelný, rychle smontovatelný a rozebíratelný, dobře skladovatelný, mělo by se s ním dát snadno manipulovat v průběhu výroby i v průběhu expedice. 

            Velký význam má i vysoká dědičnost součástí a celých podskupin, pokud je konstruován výrobek, který navazuje na předchozí typy a modely. Podobně příznivě nízké výrobní náklady ovlivňuje použití vysokého počtu normalizovaných komponent. 

            Pokud konstruktér zajistí modulové, stavebnicové řešení, které umožní snadné lokální změny v konstrukci, ve výrobě a  variantní řešení, snadno uspokojující požadované individuální přání zákazníků, může tím rovněž přispět významně k zajištění nízkých vývojových i výrobních nákladů.    

 

 

 

 

2.6 Navrhnout výrobek ekologický, ergonomický a  estetický

            Tato zásada se někdy označuje jako „zásada 3E“.

            Ekologický výrobek respektuje udržitelný rozvoj naší planety a šetří její životní prostředí při výrobě, používání a při likvidaci (total product environment life cycle). Existenci ekologického výrobku nad rámec platných ekologických předpisů a norem můžeme dnes s velkou výhodou obchodně využít.

            Ergonomický výrobek respektuje schopnosti člověka při jeho využívání z hlediska užívání, obsluhy, schopnosti kontroly a řízení apod., aby jeho uživatel/zákazník nebyl jím obtěžován, unavován nebo jinak negativně ovlivňován. Jedná se o tvarování, rozmístění a označení ovládacích prvků. Jejich špatná dosažitelnost, nepřehlednost nebo nelogické ovládání mohou mít za následek úrazy resp. poškození výrobku. 

            Estetický výrobek je příznivě vnímán zákazníkem zejména z hlediska jeho vnějších tvarů, celkového vzhledu a barevného řešení. Estetické pocity jsou výrazně subjektivní a rozličné u různých osob a obecně se mění v čase. Proto je potřeba pečlivě vážit vkus a požadavky konkrétních cílových zákazníků a platných módních trendů. Je potřeba si uvědomit, že estetičnost výrobku je často ta první skutečnost, se která je zákazníkem při seznamování s výrobkem bezprostředně vnímána. Proto je pro většinu zákazníků (a tím i pro výrobek) významnou skutečností.

           

2.7 Zvládnutí časového faktoru

            V současné době je časový okamžik uvedení výrobku na trh  kritickým faktorem úspěchu. V mnoha případech může být brzké uvedení výrobku na trh, byť výrobku poněkud dražšího a s vlastnostmi nijak vynikajícími, úspěšnější, než uvedení vynikajícího levného výrobku, ale uvedeného na trh s velkým zpožděním, když už je trh obsazen a nasycen.

            Na druhé straně uvedení nedokonalého výrobku předčasně na trh, může znamenat ekonomickou katastrofu nebo velké odbytové potíže a ztráty.

            Proto krátká doba vývoje výrobku při dodržení vysoké kvality, dosažená jakostním konstrukčním procesem umožňuje velké možnosti proniknutí s inovovaným výrobkem na současné trhy.

            V současné době zejména automatizované podpora konstrukčních prací s využitím současných počítačových prostředků umožňuje výrazně zkracovat dobu konstrukčních procesů.

  

2.8 Realizace zvolené marketingové strategie

            Konstruktér by se měl snažit svým konstrukčním řešením splnit záměr marketingové strategie pro vyvíjený inovovaný výrobek, aby tak umožnil její realizaci. Jedná se o respektování zásadních otázek, které souvisejí s celkovou koncepcí výrobku.

            Jedná se o různé koncepce proniknutí na trh s ohledem na různý druh zákazníků:

·        Hromadná  výroba levného výrobku pro široký okruh běžných spotřebitelů s možností běžné, okamžité výměny v případě reklamace zákazníka

·        Drahý, luxusní výrobek, vysoce kvalitní, dlouhodobě používaný, prodávaný vybranému okruhu zákazníků s dlouhodobými zárukami, který nepotřebuje masivní, ale individuálně placené a sjednané servisní služby.

·        Cenově dostupný výrobek, často poruchový, ale podporovaný rychlým, snadno dostupným, kvalitním servisem v určitých regionech a pro určité cílové zákazníky.

·        Apod.

 

Pro různé takové strategie je potřeba často výrobek odlišně  konstrukčně řešit.

 

2.9 Splnění případných zvláštních požadavků

         Zadavatel může specifikovat  různé speciální požadavky a omezení, které je nutno splnit buďto při vývoji výrobku, nebo  které musí splňovat konstrukční řešení (určitý způsob utajení, některé specifické znaky nebo vlastnosti, apod.).

            Takové požadavky je nutno respektovat.

            Do této kategorie můžeme začlenit i specifické souhrnné parametry jako: měrný výkon, procentuální využití plastů, celková účinnost, počet nových patentů, celkový stupeň inovace výrobku, apod.

 

2.10 Kompromisní řešení

            Splnit výše vyjmenované cíle inovace není jednoduché. Jen výjimečně se může podařit všechny cíle dosáhnout ve svých mezních hodnotách. Zejména to platí o hodnotách funkčních parametrů a  provozních vlastnostech. Většinou musíme hledat vhodný kompromis. Nalezení optimální skladby všech parametrů výrobku a splnění  všech cílů  vyžaduje vyřešit mnoho technických problémů a představuje velký úspěch v konstrukční práci. 

 

2.11  Schválení fixovaných cílů inovace 

                Soubor schválených cílů konkrétního vyvíjeného výrobku tvoří obsah dokumentu, který bývá zadavatelem označován např. jako ZTEP (Základní technicko-ekonomické parametry) nebo též ZTEZ (základní technicko-ekonomické zadání viz [6]) , apod.

            Tento soubor musí být před schválením projednán se zadavatelem a s různými experty, kteří mohou odborně posoudit kvalitu zpracovaného návrhu.

            Dokument, který obsahuje soubor cílů je potřeba posoudit, zda je dostatečně kvalitní, tj. zda splňuje následující formální požadavky:

·        Úplnosti

·        Bezchybnosti

·        Bezrozpornosti

·        Srozumitelnosti

                Od okamžiku schválení pak již není možno návrh svévolně měnit (proto je v nadpisu použito výrazu „fixace“). Pokud se vyskytne návrh na změnu,  je ho nutno projednat na odpovídající řídicí úrovni, zvážit přínosy a dopady navrhované změny a rozhodnout o jejím zamítnutí či schválení.

Pokud vývoj trvá delší dobu, je nutno schválené parametry sledovat, aby s ohledem na vývoj věd a techniky nezastaraly. 

 

3 Podmínky pro splnění cílů konstrukčního procesu

            Uveďme, které podmínky je nutno splnit, abychom dosáhli všech cílů konstrukčního procesu inovace. Ty se vztahují především k základnímu subjektu konstrukční práce – konstruktérovi.

Ten musí mít:

·        Schopnosti ( tvořivé myšlení, představivost, prostorové vnímání)

·        Znalosti

·        Zkušenosti

·        Potřebnou motivaci

·        Dostatečnou stimulaci

·        Dobré technické vybavení

·        Vhodné pracovní podmínky

·         Potřebné relevantní informace.

 

Podmínka dodání potřebných informací, je v současné informační společnosti, velmi důležitá, a musí jí být věnována dostatečná pozornost, proto je rozebrány v následujícím odstavci.

 

4 Automatizovaná a informační  podpora konstrukčního procesu

            Využívání produktů CAE (Computer Aided  Engineering), CAD (Computer Aided Design) a CAM (Computer Aided Manufacturing) je dnes již nezbytnou nutností.  V řadě oblastí např. automobilový průmysl, letecký průmysl, raketový průmysl, apod.,  je používání těchto produktů podmínkou dodávek pro tyto finální, náročné výrobky.

Jako základní přednosti počítačové podpory můžeme uvést:

·        Zvýšení produktivity konstrukční práce

·        Zkrácení doby vývoje nových výrobků

·        Výšení kvality konstrukčního a technologického návrhu

·        Snížení nákladů na vývoj

·         Odstranění lidské ruční, rutinní  práce

·         Umožnění efektivní komunikace v rámci konstrukčních týmů a jejich účinné řízení.

·         Jednoduchá aplikace složitých matematických metod z pohledu uživatele.

 

V současné době jsou pro podporu vývoje nejvíce ceněny přínosy, které vyplývají z možnosti využívat modelování a počítačovou simulaci, což část odstraňuje nutnost realizovat náročné prototypy a zkoušky (počítačem simulované zkoumání deformací, simulované dlouhodobé zkoušky na opotřebení v krátkodobém simulovaném čase, apod.). Urychlit vývoj výrobku pomáhají i takové technologie jako rapid prototyping, apod.

Produkty typu PDM (Produkt Data Management) usnadňují a racionalizují vytváření technické dokumentace, manipulaci s technickou dokumentací a její skladování v elektronické digitalizované formě na optických pamětech.

  Přestože informace byly uvedeny v minulém 3. odstavci  na posledním místě, nemá to být chápáno tak, že mají nejmenší důležitost mezi vyjmenovanými podmínkami. Vyjmenované  podmínky musí být bez výjimky splněny všechny, má-li výsledek konstrukčního procesu být opravdu excelentní. To samozřejmě neznamená, že v určitých situacích a v určité době nemůže některá podmínka  (resp. podmínky) mít  větší význam. V současné době to právě platí o zajištění co nevíce kvalitních informací pro podporu konstruktéra při jeho práci.

            Informace v současné lidské společnosti, která bývá často označována jako „Information Society - informační společnost“, mají často rozhodující vliv na úspěch v konkurenční soutěži.

            Dnes známe zatím jen jeden stroj, který je schopen zpracovávat informace – počítač. Ostatní stroje pouze transformují určitý druh energie na jiný druh. Z toho vyplývá velký význam dokonalé znalosti využívání počítačů pro podporu každé lidské pracovní činnosti, tedy i konstrukční práce.

                Aktuálnost problematiky informační podpory konstrukčních činností, naléhavost řešení této problematiky znamená umožnit konstruktérovi získávat co nejrychleji informace z různých databází jak lokálních, tak z mezinárodních on-line databází v mezinárodní síti Internet z různých oblastí:

·        Normy

·        Patenty

·        Kovové i nekovové materiály

·        Nakupované komponenty (ložiska, elektromotory, oleje, apod.)

·        Nové konstrukční a výpočtové metody

·        Nové programové prostředky pro podporu konstrukčního procesu

·        apod.

 

Zastaralý přístup získávání informací z tištěných katalogů a různých jiných knižních publikací nebo  jen z tištěných časopiseckých článků již dnes nedostačuje. Vedení konstrukčních kanceláří dělá často chybu, když se výhradně zaměřuje na podporu kreslení a výpočtů počítačem, a ignoruje problematiku informační podpory konstrukčního procesu.

 

5 Jakost konstrukčního procesu

            K dosažení všech cílů konstrukčního procesu musíme sledovat jakost konstrukčního procesu. 

            Jako přímé znaky jakosti konstrukčního procesu mohou sloužit např. následující faktory:

·        Splnění zadaných požadavků 

·        Krátká doba vývoje

·        Dosažení přijatelných nákladů na vývoj

·        Vysoká produktivita konstrukční práce

·        Malý počet konstrukčních chyb

·        Progresivní výsledný konstrukční návrh

·        Využití nových materiálů

·        Použití progresivních technologií

·        Počet použitých a uznaných patentů

·        Dosažení vysokých poměrových ukazatelů (např. kilogramová cena, poměrný výkon apod.)

                       

            Často můžeme použít i nepřímých ukazatelů, které indikují jakost konstrukční práce:

                       

·        Používání uznávaných konstrukčních metod

·        Využívání filozofie TQM (certifikace systému řízen jakosti podle ISO 9000)

·        Počítačová podpora konstrukčních činností

·        Využívání CAE/CAD/CAM produktů

·        Elektronická dokumentace

·        Vysoká dědičnost součástí

·        Aplikace projektového řízení

 

Pro udržení vysoké jakosti konstrukčního procesu je nutno používat takové metody jako např. FMEA (Failure Mode and Effect Analysis), FTA (Fault Tree Analysis) a k zajištění kvalitních inovačních nápadů takové metody jako TRIZ. [1, 13]

Plánování konstrukčního procesu musí odrážet požadavky moderního projektového řízení a v průběhu plánování musí být využíváno nejen takových metod jako CPM, PERT, Critical Chain, apod., ale využíváno takových programových produktů jako Primavera Project Planner, MS Project, Power Project-Templan, apod. Při sestavování plánů vývojových  projektů je potřeba nezapomenout na řízení rizik, protože jejich řízení má u vývojových projektů velký význam pro zvýšení naděje na úspěšné dosažení cílů vývojového projektu. Je nutno konstatovat, že v ČR kapitola „Analýza rizik“ v konstrukčních projektech inovací  většinou chybí! Projektové řízení umožňuje účinně řídit překrývání jednotlivých činností (Concurrent Engineering) s využitím nových technologií např. Rapid Prototyping.

 

Tímto směrem je nutno zaměřit také výuku a výchovu našich konstruktérů.

Vhodně zpracovaná a vysvětlená metodika konstrukčního procesu může sloužit ke snadnější výchově konstruktérů a sloužit jako podklad ke kvalitnímu řízení konstrukčního procesu.  Zde je nutno poznamenat, že v poslední době je problematika výuky správné metodiky konstruování ve výuce konstruktérů u nás (ve srovnání se západními vysokými školami) opomíjena např. ve srovnání  s výukou technologů, kde výuka ke správné metodice technologických projektů je  i dnes u nás vyučována. [3] Je potěšitelné, že přesto řada pracovišť, které se zabývají výchovou inženýrů, na výuku metodiky konstruování nezapomíná a vyučuje ji na kvalitní úrovni. [2,6] Při výchově konstruktérů by se nemělo  zapomenout na intenzivní výchovu ke kreativnímu myšlení [1, 4, 12], projektovému řízení [8] a v neposlední řadě na výchovu ke správným postojům a metodám komplexního zajišťování jakosti. [5].

 

 

6 Závěr

Na summitu Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 byl v Evropské unii zahájen proces, jehož cílem je do roku 2010 přeměnit EU v „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a s lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností“.  Státy   EU se tak chtějí zařadit po bok USA a Japonska, co se týče technické dokonalosti výrobků. V poslední době musela komise EU konstatovat, že se zřejmě nepodaří v tomto termínu naplnit původní záměr. Ale i dosažení modifikovaných cílů vyžaduje, kromě jiného, obrovské množství konstrukční práce. Naše republika má velký počet technicky vyspělých odborníků, jejichž souhrn představuje kapacitu, kterou by mohla naše republika nabídnout ostatním státům EU.

Abychom však mohli  tuto kapacitu našich konstrukčních kanceláří v rámci EU nabídnout, museli bychom garantovat:

·            Stabilní výkon a kapacitu

·            Vysokou jakost

·            Krátké termíny

·            Nízké vývojové náklady

·            Zajímavé inovační nápady

 

 

Takové kapacity by však musely být  nabízeny ve středních a velkých, efektivně pracujících konstrukčních týmech, nikoliv jen prostřednictvím jednotlivců nebo malých konstrukčních skupin, které by se nahodile vytvářely. Navíc by tyto konstrukční vývojové firmy musely být řízeny prostřednictvím zásad moderního projektového řízení  certifikovanými projektovými manažery ve smyslu požadavků evropské organizace IPMA (International Project Managmenet Association.[7, 10, 11]

 

Možnost, podílet se na inovacích v rámci současného evropského trhu, je  pro naše konstrukční týmy výzva a příležitost, kterou bychom neměli v důsledku vlastních chyb promeškat.

 

Literatura

[1] Bušov,B.-Jirman,P.-Dostál,V.: Tvorba a řešení inovačních zadání. Indus TRIZ

International Ltd., Brno 1996, s.161

[2] Jeřábek,K.: Metodika navrhování strojů. Vydavatelství ČVUT Praha 1999, s.119

[3] Hlavenka, B.: Projektování výrobních systémů (Technologické projekty I.). Vydavatelství

PC-DIR Brno 1987,  s.197

[4] Beneš,P.-Valášek,M.: Metody tvůrčí práce. Vydavatelství ČVUT Praha 1995, s.105

[5] Fiedler,R.-Fiedler,P.: Základy managementu jakosti. PC DIR Real Brno 1998, s.106

[6] Bělohoubek,P.- Kolíbal,Z.: Průmyslové roboty IV (Projektování výrobních systémů

s průmyslovými roboty a manipulátory). Nakladatelství VUT Brno 1992, s.88

[7] Lacko, B.: Projektové řízení ve strojírenství. Vydavatelství PC DIR 1996 Brno, s.102

[8] Lacko, B.: Zařazení projektového řízení do studia konstrukčních oborů. In: Sborník

     konference Výchova konstruktérů na VŠ ve vztahu k českému strojírenství.

     VŠB-TU  Ostrava 1996, II.díl str. 19-24

[9] Pitra,Zb.: Technický management (I.-IV.). Vydavatelství H&H Jinočany 1993

[10] Pastor, O.: Jak připravit projekt. Slaboproudý obzor. 2003, roč.60, č.3,s 15-16

[11]  Caupin,G.-Knöpfel,H.-Morris,P.-Motzel,E.-Pannenbäcker,O.: ICB –IPMA Competence Baseline. International Project Management Association. Bremen 1999

[12] Békés,J.: O tvoření produktů – o podstatě tvoření – věda o tvoření. Strojírenská

technologie, roč.X, (2005), č.1, str. 3-7

[13] www. triz. Cz

[14] Valenta,F.: Inovace. Zvláštní příloha Hospodářských novin, 1967, č.3

 

 

Staticky obsah

ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTOMATIZACI

Novotného lávka 200/5 110 00 Praha 1
ČMSA / Copyright © 2006 ČMSA, kontakt: Jana.Behalova@fs.cvut.cz
Aktualizováno 26. 6. 2017
Ctíme standardy XHTML 1.0 a CSS.